S Yimou v kině

18. srpna 2014 v 18:21 | Iviis |  Iviis vypráví
Už když jsem s mojí milovanou Yimou probírala podrobnobnosti ohledně prohlídky Brna, při které mi dělala průvodce, navrhla mi, že bychom spolu mohly jít do letního kina. Proč taky ne?

Dámy a pánové, dlouho na to budu vzpomínat, to mi věřte. :D


Vyzvedli jsme Yimu na domluveném místě a naši nás odvezli skoro až před kino. Vyzbrojeny dekami jsme se vydaly k pokladně, kde jsme chtěly udat lístky. Marně. Až u vstupu stála starší paní a slečna, natrhly nám vstupenky, daly program, popřály pěkný zážitek a pustily nás do prázdného kina.

Jelikož ani jedna z nás není kdo ví jak vysoká, rafinovaně jsme obsadily sedačky za jakýmsi nízkým praktikáblem, aby si před nás nemohl nikdo sednout. Záhy jsme zjistily, že se na něj dají dát nohy. Pohodlí musí být, ne? O:)

Času bylo dost a témat k rozebírání taky. Opravdu pomalinku přibývali lidé, až byl čas nažhavit promítačku.

Na plátně začal běžet jakýsi animovaný film. Nepřišlo mi legrační sledovat jakéhosi panáčka běhat v lese a následně plavat v bazénu, ale vedlo se mi rozesmívat Yimu mými komentetaři.
K panáčkovi se po chvíli přidala i panenka. Nejdřív se oba lekli, nicméně po chvíli již předváděli perfektní synchronizované plavání, či co to bylo. Zajímavé. Pak vylezli z vody a divák zjistil, že kentaur umí plavat a zamiloval se do mořské (spíš bazénové) panny.

Pak už konečně začalo Rozmarné léto. Ignorujme fakt, že už od začátku ho provázely moje poznámky, díky kterým jsme obě chvílemi padaly ze židlí.
Po necelých dvaceti minutách obraz vypadl. Oukej, může se stát. Chvilinku na to spadlo plátno. Zaměstanec kina se nám přišel omluvit, že se to stává, a s kolegou plátno opět postavili. Jen co odešel, odporoučelo se znovu k zemi, stejně tak my s Yimou.

Film byl už za dvěma třitinami, když jsem na chvíli zanechala doměnek, že ženuška mu stejně zdrhla do maringotky jen proto, aby mohla vychrápávat s tou slečnou, a rozhlédla je po kině. Sem tam seděl pár, vždy dívka s chlapcem či žena s mužem, a zíral na plátno. Oběma společníkům bylo ukradené, že vedle sedí jeho drahá polovička, film byl zajímavější.

"Tak mi přijde," otočila jsem se na Yimu, "že se tady k sobě máme asi tak nejvíc." Zatím co se ona rozhlížela, aby si potvrdila můj výrok, stočila jsem zrak k hvězdnému nebi.

"Jé, hele, Velký vůz."
"A jo!"
"A támhle je Orion. Ale to je asi tak všechno, co poznám."
"Nápodobně. Taky si přijdeš tak unavená?" začala se protahovat Yima a následně rozpažila ve známém gestu.
Jistě, další záchvat smíchu na světě.

Když to vezmu kolem a kolem, divím se, že nás nevyhodili.
Nicméně...
Milá Yimo,
děkuji ti za úžasný prochechtaný večer. (Co na tom, že jsme přišly skoro o tři čtvrtě hodiny později.) Pevně doufám, že si ho někdy zopakujeme. :)
Tvoje Iviis xx
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yima Yima | E-mail | Web | 23. srpna 2014 v 20:44 | Reagovat

MUheheheheh. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama